Jak ve Švédsku dělají kariérové poradenství ve školách?

Pátek, Únor 2, 2018
Helena Košťálová
Díky výhře v Národní ceně kariérového poradenství vyjela naše kolegyně Helena Košťálová na studijní cestu do Švédska. Jak kariérové poradenství probíhá na základních a středních školách ve Švédsku, sepsala do časopisu Školní poradenství v praxi. Pro ty z vás, kteří nejste předplatitelé, článek zveřejňujeme, abyste se i vy mohli z Heleniných poznatků inspirovat.

Pokud chcete, abychom vám ve škole s kariérovým poradenstvím pomohli, dejte nám vědět nebo se podívejte na nabídku našich kurzů pro školy. Také pro vás nově chystáme ucelené kariérové vzdělávání pro školy v rozsahu 80 hodin. Pokud máte jakékoliv otázky či podněty, dejte nám vědět! Článek z časopisu Školní poradenství v praxi uveřejňujeme v plném znění.

 

 

Kariérové poradenství pro děti z Bullerbynu

Postřehy ze studijní návštěvy

 

Na studijní cestu do švédského Stockholmu jsem se dostala díky ocenění v soutěži Národní cena kariérového poradenství. Odjížděla jsem přesně v období, ve kterém realizujeme sérii vzdělávacích kurzů pro pedagogy a poradenské pracovníky na základních a středních školách v celé ČR a kdy mi v hlavě běží nejčastěji kladené otázky: „Má smysl za každou cenu prosazovat dítě na maturitní obor, i když na to nemá předpoklady?“, „Kdo má dělat kariérové poradenství na školách?“, nebo „Kde vzít čas na poradenství, když musíme učit?“. A tak jsem byla zvědavá, zda alespoň na některé z nich najdu v průběhu návštěvy odpověď.

 

Zastávka první – základní školství

 

Základní škola ve Švédsku je povinná, trvá 9 let a žádná alternativa víceletých gymnázií neexistuje. Většinu škol zřizuje stát, existují ale i soukromé, které zřizují spolky či nadace. Veškeré základní školství je zdarma, i na privátních školách. Školy mají relativně velkou svobodu, pokud jde o způsob výuky, a aby se zajistila stejná úroveň znalostí, se kterými děti ze školy odejdou, probíhají ve vybraných ročnících povinné srovnávací testy. Kariérové poradenství je nedílnou součástí školského systému, od roku 2011 je jedním z faktorů, které sleduje školní inspekce. A od roku 2016 je oficiálně jedním z parametrů evaluace školy.

 

Kariérový poradce na školách není učitel ani zaměstnanec školy. Je to expert na kariérové poradenství, zaměstnává jej (a platí) příslušná městská část. Většina škol nevytíží kariérového poradce na plný úvazek, proto má poradce obvykle na starosti škol víc. Nejčastější praxe ve Stockholmu je jeden poradce na dvě školy, každý týden je dva a půl dne v jedné budově, dva a půl ve druhé. Ve své práci poradce na základních školách sleduje jeden hlavní cíl – aby si děti dokázaly vybrat vhodné návazné studium. Konkrétní aktivity kariérového poradce se upravují podle potřeb školy.

 

Co si pod tím představit? Například v městské části Vallentuna, kde jsem měla možnost s kariérovými poradci hovořit, mají na odboru školství zřízené oddělení pro kariérové poradenství. Toto oddělení koordinuje všechny kariérové poradce v příslušném regionu, poskytuje jim metodickou podporu, zprostředkuje další rozvoj i sdílení zkušeností s kolegy. Současně úzce spolupracuje s vedením škol v regionu a reaguje na jejich poptávku po službách karierového poradenství. Poradce dochází v dohodnuté pracovní době a jeho zapojení do života školy probíhá na několika úrovních. Jedna z rovin je spolupráce s vedením školy.

 

Další rovinou je spolupráce s učiteli všech předmětů. Poradce sleduje školní plány a hledá způsoby, jak do probíraných tematických okruhů integrovat složku kariérového poradenství. Např. pokud se právě probírá téma „vesmír“, je možné se s dětmi pobavit o profesích, které s výzkumem vesmíru souvisí, co takový člověk dělá a co by měl umět. A třeba do hodin angličtiny lze integrovat téma profesního životopisu. Poradce má přehled o výuce ve všech ročnících a především o veškerých aktivitách, které se kariérového poradenství týkají. Díky tomu se nedějí poradenské aktivity nahodile, ale jsou poradcem koordinovány. Navazují na sebe, a jejich rozvoj je pečlivě naplánován. Jakmile se žáci školy dostanou do věku, kdy nastane čas k rozhodování o dalším vzdělávání, má poradce i žák z čeho vycházet. Při sestavování plánů se vychází z cílové situace (co musí žák vědět v 9. ročníku, aby si dokázal najít v budoucnu pracovní uplatnění). Zajištění kontinuity je na zodpovědnosti poradce, stejně tak leží na jeho bedrech informování učitelů o důležitosti a trendech v poradenství i hledání možností propojování poradenství s výukou, aniž by utrpěla samotná výuka. Zde se můžeme inspirovat, když se ptáme, jak dělat poradenství, které nebude na úkor probraného učiva. Pravdou ale je, že ve Švédsku mají trochu větší „manipulační prostor“. K přijetí na střední školu není totiž třeba přijímacích zkoušek, stačí dobrý prospěch na ZŠ. Nad švédskými učiteli tak nevisí „bič“ přípravy na testy.

 

Hlavní část práce poradce je samozřejmě přímá práce s dětmi. Jedná se o individuální i skupinové aktivity. Na Vallentunské škole vychází z toho, že čím více se blíží přechod na střední školu, tím intenzivnější je setkávání s poradcem. 1.-5. třídu navštíví poradce děti min. 1x ročně, v případě potřeby častěji. Zlom nastává v 6. třídě, to se s poradcem děti vidí v průběhu roku asi 4x. A každý další rok se intenzita ještě zvyšuje.

 

A co poradce z Vallentuny s dětmi probírá? V první třídě se poprvé otevře téma práce na obecné úrovni – co je to práce, zda je třeba pracovat, jaké formy práce děti znají atd. Ve druhé třídě se s dětmi baví o tom, jaké jsou jejich zájmy a co je jejich „povolání snů“. Ve třetí třídě podněcuje myšlení dětí představou o osidlování nového území a ptá se, „Jaké povolání byste rádi v novém prostředí vykonávali? Čím byste chtěli přispět?“. A například šesťáci se již podrobněji věnují otázkám „Kdo jsem, co mohu, co chci…“. Kromě rozšiřování obzorů o světě práce poradci ve Švédsku kladou velký důraz na rozvoj tzv. kariérních kompetencí (posilují u dětí schopnost řídit si sám svoji budoucí profesní a vzdělávací dráhu) – což zahrnuje i podporu samostatnosti, posilování zodpovědnosti, práci se změnou či oblast sebepoznání.

 

Zastávka druhá – střední škola

 

Na devítileté základní studium navazuje tříleté střední školství. Mladí lidé si vybírají ze dvou proudů. Buď se rozhodnou pro „přípravu na univerzitní vzdělávání“ (ekvivalent našich gymnázii) nebo odborné studium (naše střední či učňovské školství). Přijímací zkoušky ve Švédsku nejsou. Aby se děti mohly na školu přihlásit, musí mít ukončené základní vzdělání. Když to porovnám s českým systémem – nesmí „propadnout“ z žádného předmětu a posbírat určitý počet bodů (každá známka odpovídá příslušnému počtu). Čím prestižnější SŠ, tím více si může vybírat děti s lepšími studijními výsledky. A co když někdo nedokončí úroveň základního školství? Střední školy nabízí přípravný (nultý) ročník, ve kterém se děti soustředí na doplnění učiva z toho předmětu, kde se jim nepodařilo splnit potřebný počet bodů a poté mohou pokračovat ve studiu.

 

Ani na středních školách není kariérový poradce členem učitelského sboru, ale městem placený externista, který plánuje a realizuje (v úzké spolupráci s učiteli) kariérové aktivity na škole. Na tomto stupni vzdělávání se klade hlavní důraz na sebepoznání, kritické a analytické myšlení, schopnost orientovat se v informacích, rozhodovací schopnosti a rozšiřování povědomí o světě práce. A také na orientaci v rychle se měnícím světě.

 

Měla jsem možnost zúčastnit se jedné poradenské lekce pro studenty posledního ročníku gymnázia. Kvůli návštěvě ze zahraničí byla v angličtině, kterou bravurně ovládali učitelé i studenti. Poradkyně předávala informace o možnostech budoucího studia, po celou dobu ale dávala jasně najevo, že rozhodnutí je na studentech. Otevírala různé alternativy, probírala se studenty pro a proti dílčích kroků a také dodávala odvahu k experimentování a nabírání dalších zkušeností, jako např. studium v zahraničí nebo rok mimo studium před výběrem konkrétního oboru na univerzitě. Z přítomných studentů variantu „chci studovat na univerzitě, ale ne v letošním roce“ vybrala min. polovina. Když si uvědomíme, kolik let ještě stráví dnešní mladí lide na své další profesní cestě, může být v některých případech roční odstup někdy lepší variantou než v průběhu studia zjistit, že si zvolili špatný obor.

 

Malá odbočka – pro ty, co nejdou přímočaře

 

Také ve Švédsku se snaží nepodceňovat problém tzv. odpadlíků, tedy lidí, kteří nedokončí příslušný stupeň vzdělávání. Jak už jsem zmiňovala, jedním z řešení je přípravný ročník. Nezřídka se ale stane, že se člověk dostane do složitě situace, nebo nevidí vzdělání jako prioritu, a potřeba dalšího studia nastane později.

 

Jednou z variant, kterou může využít kdokoli ve věku od 20 let (horní věková hranice stanovena není), jsou tzv. školy pro dospělé, kde si lze doplnit nejen základní vzdělání, ale i střední odborné. Je to typ školy, která funguje jako večerní nebo distanční. Což je velká výhoda pro lidi, kteří při studiu současně pracují. Současně ale tato forma vyžaduje velkou disciplínu a sebeorganizaci. A ten, kdo ji nemá, nemusí být vždy lenoch.

 

Setkala jsem se se třemi studenty ve věku cca 25 – 35. Muž s vážnějším duševním onemocněním, mladá dáma, která prožila dětství v rodině alkoholika a muž, který roky bojoval s ADHD. Všichni svorně vyprávěli o tom, jak zkoušeli i jiné alternativy doplnění chybějícího vzdělávání, ale opakovaně neuspěli. Ve Švédsku existuje ještě další alternativa, Folkhőgskola, tzv. lidová střední škola.

 

Lidové školy mají ve Skandinávii velkou tradici. Ve Švédsku je celkem 150 lidových škol a všechny jsou nezávislé, tedy jejich zřizovatelem není stát, ale nadace nebo městské části. Většinou jsou internátního typu a na rozdíl od jiných forem vzdělávání pro dospělé, studium zde je velmi intenzivní. Probíhá ale jinou formou, než jsme zvyklí na českých středních školách. Učitel je v roli průvodce nebo mentora a studium z velké části probíhá v tzv. studijních kroužcích, založených na vzájemné výuce a diskusi. A v neposlední řadě, členství v takovéto komunitě má pro studenty přínos v pocitu sounáležitosti a podpoře, která se jim v náročnějších situacích dostává nejen od učitelů, ale i spolužáků. Folkhőgskola na okraji Stockholmu, kterou jsem měla možnost navštívit, nabízela, kromě gymnaziálního studia i formu post-středoškolského (alternativa českého pomaturitního) vzdělávání), konkrétně obor sociální vzdělávání a žurnalistika. Průměrný věk studentů na této škole byl 40 let.

 

Délka studia závisí na tom, co již student dokončil před vstupem na lidovou školu. Může se jednat o 1, ale i 4 roky. Studium nabízí také poměrně velkou flexibilitu, pokud si student vybere nevhodný obor, může po určitém čase přestoupit na obor jiný. A jaká je kvalita vzdělávání na takové škole? Přestože se studenti vzdělávají jinou formou, dosahují stejné úrovně znalostí, jako studenti tradičního gymnázia, což je předmětem pravidelné evaluace. Kromě znalostí se u studentů lidových škol sledují i sociální kompetence, jako např. kooperace, schopnost zorganizovat si studium či připravenost na vysokoškolské studium.

 

Závěrem

 

Školský systém a kariérové poradenství ve Švédsku má svá pro i proti a zdaleka ne všechno je přenositelné do českého kontextu. Asi neexistuje univerzální recept na to, zda doporučovat žáky s horším prospěchem na učební obory nebo je nechat zkoušet náročnější školy, vždy to musíme posuzovat individuálně. Stejně tak nelze jednoznačně konstatovat, který přístup je lepší či horší. Co jsem ale vnímala ve Švédsku, byla velká důvěra v potenciál studenta a podpora ve zkoušení vlastní cesty. A pokud se ocitne v úzkých, vždy se najde v poradenské síti někdo, kdo jej podpoří v hledání dalších alternativních cest.

 

Nakolik by i v ČR mohl být kariérový poradce nezávislý a „osvobozený od běžné výuky“, záleží na možnostech každé školy, stejně jako budoucím vývoji strategie státu. Čím se můžeme inspirovat, je propojování aktivit kariérového poradenství do provázaného a komplexního systému, integrace poradenství do výuky nebo podpora spolupráce mezi poradcem a učiteli.

 

Literatura:

 

Košťálová H., Cudlínová M. Praktický průvodce kariérového poradce pro 21.století, EKS 2015, dostupné na http://ekskurzy.cz/nase-publikace

https://www.folkhogskola.nu/

Skolverket (švédský školský systém), dostupné na https://www.skolverket.se/om-skolverket/andra-sprak/in-english/the-swedish-education-system/an-overview-of-the-swedish-education-system-1.72184