Co si myslí žáci a studenti o volbě dalšího vzdělávání?

Připravili jsme pro vás ochutnávku z fokusních skupin, kterých se zúčastnili chlapci a dívky ve věku 13-16 ze ZŠ a SŠ. Jaké jsou jejich zkušenosti se službami kariérového poradenství? Jak se (ne)naučili porozumět svým silným stránkám a možnostem jejich rozvoje? A jaké klíčové faktory ovlivňují jejich kariérní volbu?

• Velká část chlapců a dívek ve fokusních skupinách uvedla, že o budoucím povolání začala uvažovat v 7. nebo 8. třídě a o tom, kam půjdou dál po základní škole, se radila se svými rodiči. Další skupinou, na kterou se obraceli o radu, byli jejich vrstevníci nebo starší kamarádi, kteří již na střední škole studují. Toto rozhodování se děje primárně mimo školu. Nevyužívají služby kariérového poradce, pouze výjimečně se radí s třídním (případně jiným) učitelem, kterému ve škole důvěřují. Zároveň uvádějí, že vlastně ani neví, na koho by se ve škole měli obrátit o radu, neznají konzultační hodiny kariérových poradců.

• A jak vnímají přechod ze základní na střední školu? Na jedné straně se chlapci a dívky shodovali v tom, že se na střední školu těší. A to zejména proto, že už jim dosavadní kolektiv na základní škole nevyhovuje. Proč? „Jsme spolu už příliš dlouho a chce to změnu.“; „Je to normální, je to život a život je změna. Krok k dospělosti.“ Na druhou stranu se také objevují obavy z toho, že mají udělat rozhodnutí, které ovlivní jejich budoucí život: „Já jsem se o škole nebo o budoucím povolání rozhodovala v 7. třídě. Už jsem věděla, do jakého oboru bych chtěla jít. Ale přišlo mi strašně těžké se v té době rozhodovat o budoucnosti, co bych fakt chtěla dělat. Jestli mě to bude bavit, jaký bude kolektiv, strašně jsem se toho bála. Prostě jsem nevěděla, proč takhle brzo v patnácti se mám rozhodovat o tom, co budu dělat jednou v životě a budu to dělat třeba celý život.“​

​

• Absolvovali ve škole chlapci a dívky aktivity, které by jim pomohly porozumět jejich silným stránkám a možnostem jejich rozvoje? Tak tahle otázka se ukázala být pěkným oříškem. Většina chlapců a dívek odpověděla, že neví nebo že ne. Případně uváděli různá cvičení, která absolvovali v předmětu Člověk a svět práce, ale nemyslí si, že by jim to pomohlo v jejich sebepoznání a nějak je to posunulo nebo jim to pomohlo se dále rozvíjet. Na druhou stranu mají zkušenosti s testováním studijních předpokladů, které bylo v mnohých případech největším zdrojem informací o sobě. A to je podle nás škoda. Jak uvedl jeden chlapec ze základní školy: „Počítač přece nemůže poznat jaký člověk skutečně jsem, co mám rád, jaký žiju život. A určit mi, co mám v životě dělat.“

Závěrem nelze než souhlasit s výrokem jedné ze studentek: „Nakonec se stejně musíme rozhodnout sami.“ A my k tomu dodáváme: Ano a služby kariérového poradenství mají vytvářet takové prostředí, které chlapcům a dívkám umožní získat potřebné informace a rozvíjet dovednosti, o které se budou moci při rozhodování opřít. A na jeho vytváření by se také měli podílet všichni učitelé ve škole, protože jednotlivec ve funkci kariérového poradce bude mít omezené možnosti, jak chlapce a dívky podporovat.

Fokusní skupiny jsme realizovali v rámci mezinárodního výzkumu „Crucial Impacts on Career Choices“ ve spolupráci se zahraničními univerzitami: University of Derby, VIA College Aarhus, University of Santiago de Compostela a s centrem celoživotního vzdělávání Sivitanidios School of Athens. Projekt byl podpořen z prostředků Evropské unie v rámci vzdělávacího programu Erasmus+.

Výstupy výzkumu budou zveřejněny v závěrečné zprávě, na kterou navážeme publikací pro kariérové poradce. Ta bude obsahovat nástroje, jak s žáky a studenty pracovat a jak je na kariérní rozhodování připravit. Publikace vyjde na jaře 2021.

Zajímá vás téma kariérového poradenství ve vzdělávání a chcete si vyzkoušet, jak ho lze ve škole realizovat? Přijďte na některý z našich kurzů, kde si ukážeme, jak na to:

• Úvod do kariérového poradenství pro pedagogické pracovníky
• Kariérové poradenství v praxi
• Skupinové kariérové poradenství