Jak pomoci žákům, aby si více věřili?

Čtvrtek, Srpen 12, 2021
Eva Kavková
Žáci si nevěří, jejich sebevědomí je velmi nízké, mají pocit, že nic neumí a nedovedou. Tuto větu často slýcháme nejen od učitelů a učitelek, ale i od žáků a žákyň samotných. A i když se nám zdá, že mladá generace má sebevědomí na rozdávání, opak je pravdou. Jak pomoci žákům, aby si více věřili a odcházeli ze školy domů s pocitem, že se jim daří, jsou v něčem dobří a škola má pro ně smysl?

Toto je jedno z témat, na které se zaměřujeme při práci s učiteli a učitelkami ze 4 základních pražských škol v projektu Škola nás baví. Zajímá nás, jaké jsou jejich zkušenosti z praxe a co jim funguje při podpoře a rozvoji jejich svěřenců. Rádi bychom se o některé tipy z jejich praxe v tomto článku s vámi podělili!

 

Všímejte si dětí i mimo vyučování

 

Ne všechny děti mají možnost projevit své silné stránky v rámci vyučování. Proto je dobré si všímat žáků nejen v hodinách, ale i mimo ně. Co dělají a jak se chovají o přestávkách, ve škole v přírodě nebo na školním výletě? Často se jedná o neformální situace, ve kterých i ti introvertní vylezou ze své ulity a zapojí se do týmové akce a známí zlobivci a rušiči třeba pomáhají ostatním. Čeho je dobré si všímat?

Pozorujte, jak spolu žáci komunikují, jak se chovají v konfliktních situacích, kdo je vůdčí typ, kdo dokáže být samostatný (kdo z mladších dětí si na škole v přírodě například dokáže najít každý den ve svých věcech čisté tepláky a kdo k tomu potřebuje ještě pomoc od učitelky) nebo kdo pomáhá ostatním. Oceňte je a pochvalte je za to. Ať vědí, že jsou důležité nejen jedničky z diktátu, ale třeba spolupráce v kolektivu. I to se jim jednou v životě bude hodit.

 

Chtějte něco navíc

 

Sledovat různé kompetence žáků a žákyň se dá i během standardní výuky. Jedna z našich kolegyň, učitelka výtvarné výchovy na základní škole například při zadávání úkolů ve své hodině dopředu oznamuje, jaké bude sledovat kompetence. Kromě malování je to například odvaha, kreativita nebo systematičnost. Díky tomu i ti, kterým kreslení úplně nejde, mají pocit a zážitek z toho, že mohou v něčem uspět a jsou v něčem dobří.

 

Naučte žáky umění sebehodnocení

 

Úspěšný člověk ví, v čem je dobrý, a tyto své excelence dále rozvíjí. Sebepoznání a sebereflexe jsou proto důležitými nástroji na cestě za budoucím úspěchem. Další tip proto zní – naučte své žáky, aby uměli vyhodnotit své výsledky a kroky, které k nim vedly. Jak na to? V jiné základní škole například už od první třídy probírá učitelka se svými žáky na konci hodiny, jak se jim ten den dařilo. Zajímá ji, co se naučili, co si odnášejí domů a zda potřebovali například v něčem pomoci či už to zvládli zcela sami. Žáci zprvu tápou a moc nevědí, ale postupem času dokáží svůj školní den vyhodnotit do hloubky a formulovat, co jim jde či nejde. Domů pak neodchází jen s dvojkou z češtiny, ale také s uvědoměním si, za co tu dvojku dostali, co se musí doučit a co naopak perfektně zvládli. Na některých školách pak minimálně na prvním stupni známky vůbec nepoužívají a preferují slovní hodnocení, díky kterému každý žák přesně ví, jak si v kterém předmětu vede. Protože cílem není potrestat někoho kulí, ale objasnit mu, co mu nejde a na čem musí zapracovat.

 

Práce s chybou

 

K úspěchu patří neoddělitelně i chyba, protože ne vždy se nám vše napoprvé podaří. Chyba nám ukazuje, kudy cesta nevede, a říká nám, co příště udělat jinak a lépe. I proto je vlastně důležitou součástí naší sebereflexe. Jak se dá s chybou pracovat ve výuce?  Například tak, že seberete svým žákům gumy a kouzelné fixy. Aby když udělají chybu, ji hned nevygumovali a neopravili, ale aby si jí všimli, podtrhli, zamysleli se, v čem tu chybu udělali. Na co by si příště měli dát pozor? V dalších lekcích pak spolu se svým učitelem či učitelkou sledují, zda se ta chyba opakuje (stále učivu nerozumí), anebo už ji nedělají a vše tak pochopili.