Jak posílit svou mentální KPZku

Alchymie odolnosti

Co si pod tímto „balíčkem do nepohody“ představit? Seznam ingrediencí k namíchání koktejlu odolnosti je relativně dlouhý. Vytrvalost, odvaha, disciplína, zdravé sebevědomí, sebeláska, vědomí svých silných stránek, znalost svých hodnot a postojů, umění změnit úhel pohledu, umění improvizovat, zachovat klid, učit se z chyb, ale i schopnost tolerance, nadhledu, vděčnosti… 

Seznam by mohl pokračovat ještě dál. Co je důležité, je vyváženost jednotlivých vlastností. Když je totiž něčeho příliš, může se to otočit proti nám. Vezměme si takovou disciplínu. Když jsme disciplinovaní víc, než je zdrávo, jdeme často na hranu svých možností, jen abychom splnili daný úkol nebo plán. Když se tak chováme dlouhodobě, hrozí nám  vyčerpání, kolaps, vyhoření…. Kromě disciplíny tedy potřebujeme i jistou dávku laskavosti vůči sobě, která nám nedovolí se uštvat v honbě za vyplněným To-do listem. 

A ještě jeden příklad. Je dobré znát své hodnoty a jednat v souladu s nimi. To nám dává velkou vnitřní sílu a schopnost vytrvat v náročných situacích, protože vidíme v našem konání smysl. Na druhou stranu, když příliš lpíme na tom, co je pro nás důležité, může nám být naše přesvědčení spíš na překážku. Proto je velmi prospěšné si vypěstovat i jistou dávkou mentální pružnosti - tolerance, která nám dovolí zachovat vnitřní klid i v situacích, kdy jednáme s lidmi, jejichž hodnoty a postoje jsou od těch našich zcela odlišné. 

Kdo má pravdu?

Pojďme rovnou do praxe. Přečtěte si následující příběh a všímejte si, co vám při čtení běží hlavou.

V poledním žáru šli otec, jeho dvanáctiletý syn a osel uličkami perského městečka. Otec seděl na oslu a chlapec zvíře vedl. „Ubohý chlapec,“ utrousil první kolemjdoucí, „jak se jen někdo může takto vézt a chudáka dítě nechat trmácet!“ Otec se zastyděl. Slezl z osla a posadil tam synka. V další uličce narazili na dalšího kolemjdoucího, který jakmile je uviděl, pronesl: „Taková nestoudnost! Ten malý fracek si sedí na oslu jako nějaký sultán, zatímco jeho starý otec se musí plahočit po svých.“ Hocha mrzelo, co slyšel, a řekl otci, aby se posadil za něj. Když však zabočili za roh, rozlehl se uličkou křik třetího kolemjdoucího: „Už jste viděli něco takového?! Vždyť tomu oslu zlomí hřbet! Povalují se na něm jako na divanu, chátra jedna líná. Oba bych nechal spráskat holí.“ Po téhle spršce otec i syn rychle slezli z osla a pokračovali vedle něj. Sotva však ušli pár kroků, uslyšeli, jak se za nimi někdo hlasitě směje. Spatřili čtvrtého kolemjdoucího, který na ně ukazoval prstem a mezi výbuchy smíchu vykřikoval: „Nechtěl bych být tak hloupý! To s tím oslem jdete jen tak na procházku? Lidičky, podívejte se – osel bez nákladu! Kdo jen může být tak hloupý!“ (z knihy Kupec a papoušek od N. Peseschkiana, upraveno)

Jaké myšlenky vám během čtení naskakovaly? Se kterým kolemjdoucím jste nejvíce souhlasili a který vás nejvíce naštval? A co vás k tomu vedlo? Změnili byste názor, kdybyste věděli, že otec trpí bolestivým kloubním onemocněním? Co byste za sebe (ze svého současného pohledu) otci se synem doporučili? 

Jak z příběhu vyplývá, naše jednání a usuzování je podmíněné našimi přesvědčeními a hodnotami, a ty zase našimi zkušenostmi, rodinným a kulturním zázemím, věkem… Zkrátka se nedokážeme dívat na svět nestranně. Schopnost přijmout tuto skutečnost, a tím pádem i jiný úhel pohledu, nám pomůže zachovat vnitřní klid ve chvílích, kdy máme nutkavou potřebu přesvědčovat ostatní o své pravdě, nebo je soudit za to, že mají jiný postoj než my. Setkání se světonázorem, který je nám cizí, můžeme brát jako exkurzi do neznámé "bubliny". Když překonáme prvotní odpor, často zjistíme, že se za odlišnými a pro nás nepochopitelnými názory a postoji skrývají nenaplněné základní lidské potřeby. Setkání na této základní lidské rovině nám pomůže překonat ony neviditelné hranice mezi námi a najít i společnou řeč.

“Always look on the bright side of life”

neboli “Ber život z té lepší stránky” zpívá Brian přibitý ke kříži spolu s dalšími ukřižovanými. Slavná scéna od Monty Pythona je dovedená ad absurdum, ale vlastně je hluboce pravdivá a dává nám inspiraci, jak k náročným životním situacím přistupovat.

Nejlepší způsob, jak jimi projít co nejlépe, je přivítat ji jako příležitost něco nového se naučit. Ať už o sobě, nebo o druhých. Tady přichází na řadu kreativita a schopnost nadhledu, který nám pomůže uvidět situaci v nových souvislostech. Nová perspektiva nám často přinese i nové nečekané řešení. A tak jedna praktická rada. Až se příště ocitnete v nelehké situaci, zkuste si místo typického zanadávání říct: „A to je velmi zajímavé! To jsem zvědavý/á, jak to vyřeším!“ Nastavení naší mysli na to, že každá situace má své řešení a my jsme schopni ho nalézt,  je v krizových situacích klíčové. 

Životem s lehkostí

Pokud chcete trénovat svou odolnost víc do hloubky, zmapovat si své hodnoty, posílit své sebepřijetí, svou kreativní mysl nebo potrénovat svou vytrvalost a schopnost naplňovat své cíle, stáhněte si naši interaktivní online publikaci Životem s lehkostí. Je plná užitečných cvičení, včetně imaginací, které vám pomohou se na výzvy života lépe připravit.