Jak zvládnout stres v dnešní době - pohled jednotlivce

Čtvrtek, Duben 30, 2020
Helena Košťálová
Naše životy se ze dne na den obrátily naruby. Nepřipraveni, zaskočeni, nesmíme ani běžné drobnosti, jako zajít s kamarády na kávu, zahrát si fotbal či uspořádat oslavu. Nemáme se čeho chytit, nařízení a termíny se nevyzpytatelně mění jako améba. V prvním z našeho dvojčlánku se podíváme na to, jak si každý z nás jako jednotlivec může s touto situací poradit.

A stejně tak se nám i mění podoba naší práce. Také vás někdy napadlo, že byste si přáli více práce z domova? A teď je to tady a není to ono, že? Naše domovy se proměnily v kanceláře, školy, herny a jídelny v jednom. Některé z nás trápí, že mají víc práce, než obvykle; jiné naopak to, že jí mají méně a nevědí, co bude dál.

 

Nejistota, permanentní změna, zdánlivě nekonečný sled neočekávaných situací, to je teď naše každodenní realita. A s ní přichází ruku v ruce velká dávka stresu. Jsme podrážděnější, máme tendence se chovat tak trochu jako nášlapné miny. To je v pořádku, je to přirozená reakce. Měli bychom se ale pokusit současný stres zpracovat dříve, než se stane chronickým (což je jedna z hlavních příčin mnoha civilizačních chorob). Jak na to?

 

1. Pátrejte po tom, co je příčinou vašeho stresu. Snažte se být konkrétní, tedy neříkejte jen „rouška“ nebo „moje děti“ J. Pokuste se nahlédnout hlouběji a zeptejte se sami sebe – co mi vadí na tom, že musím nosit roušku? U někoho to možná bude estetika, u jiného omezení svobody či nepříjemný tělesný pocit. A děti? Vadí vám, že porušují pravidla, že si nemůžete naplánovat práci podle sebe či něco úplně jiného?

 

2. V momentě, kdy víte, co vám vadí, naordinujte si kompenzační činnost. I když totiž nemůžeme ovlivnit většinu věcí, co se na nás valí, můžeme vhodnou kompenzací zmírnit dopady těchto stresorů. Pokud tedy vím, že mne stresuje stereotyp, mohu zkoušet udělat cokoli jinak (i kdyby to mělo být čištění zubů druhou rukou nebo změna jídelníčku). Pokud vás ale naopak stresuje velká nevyzpytatelnost, raději ji kompenzujte řádem a pravidly. A podobně – vadí-li vám pomalé plynutí času, dejte si závod na rotopedu na rychlost. Ale, je-li příčinou vaší nepohody pocit, že nestíháte termíny, nehoňte se ve volném čase (ani na rotopedu, ani v lese) – naopak, zařaďte aktivitu, která bude ze své podstaty pomalá a pod vaší kontrolou. Náš mozek totiž nerozliší, zda se „honíme“ za termíny v sedě za počítačem anebo na kolečkových bruslích, a jen nám postupně sčítá jednostrannou zátěž.

 

3. Každému vyhovuje něco jiného. Je dobře se nechat inspirovat řešením vašich známých, zvažte ale, zda je toto řešení vhodné i pro vás. Manyu Jiang píše ve svém článku pro BBC zajímavou úvahu o fenoménu „Zoom fatigue“ (neboli únavě z videohovorů, které někteří z nás vyměnili za běžné pracovní porady). Popisuje v něm rozpor, kdy naše hlava ví, že jste na poradě, ale tělo dostává jiný signál, což v důsledku vede ke zvýšené únavě. Někomu navíc vadí představa být jako ve výkladní skříni – což může snadno vyřešit vypnutí kamery. Asi jste také slyšeli o využití moderních technologií pro „virtuální hospody“ (kdy se parta kamarádů spojí online a společně si povídá, případně popíjí). To může fungovat u lidí, kteří mají mentálně spojen počítač (také) se zábavou. Pokud ale vnímáte váš notebook jako „lopatu“ (tedy – pracovní nástroj), je možné, že se nejen nedokážete tak snadno uvolnit ve „virtuální hospodě“, ale můžete se po takovém setkání cítit ještě hůře. V tom případě hledejte jiné formy komunikace, klidně i ze „staré školy“.

 

4. Nejde vám snadno přemýšlení o příčinách stresu? Nezoufejte, tam, kde je hlava krátká, napoví tělo. Zkuste občas „zmrazit“ pozici, ve které se při práci nacházíte a chvilku ji jen pozorujte. Máte jedno rameno o dost níž? Vytrčenou hlavu, obličej v křeči nebo zkroucené nohy? Pak je tu opět na řadě kompenzace. Zařaďte čas od času malé cvičení, kdy vědomě uvolníte části těla, které byly v křeči, pokuste se narovnat tělo do „správné pozice“ a chvilku v ní setrvejte. Naše mysl je skutečně úzce propojena s tělem. Kdykoli změníte polohu těla do relaxační, mozek automaticky dostane signál, že ohrožení pominulo a váš stres se snižuje.

 

Jsme si vědomi, že žádné antistresové cvičení nevyřeší vše a v tuto chvíli vám ani ztracenou práci nenahradí. Díky nim ale zvyšujete pravděpodobnost, že zůstanete zdraví a odolní pro období nových začátků a příležitostí.

 

Tato a jiná témata s vámi rádi budeme konzultovat při koučinku, který nyní děláme i online.