Blog

Kariérové poradenství na základních školách má velký potenciál nejen v procesu kariérní volby mladých lidí, ale zejména v procesu utváření jejich kariéry. Již v raném věku dochází k budování představy o světě práce, utváří se představa o vlastních kvalitách, stejně jako vnímání toho, jaké jsou mé možnosti, kam až se ve svém životě mohu vydat. Pojďte s námi nahlédnout na téma klíčových faktorů kariérní volby mladých lidí z pohledu jich samotných.

Kreativita si v posledních letech vydobyla své čestné místo na piedestalu dovedností budoucnosti. Ale co všichni ti lidé, kteří se za kreativce nepovažují? Měli by se obávat nebo existuje šance, že svůj kreativní potenciál probudí? Jak to tedy s tou kreativitou vlastně je?

Uf, hurá a díky! I tak bychom mohli stručně vyjádřit ohlédnutí za letošním velmi intenzivním rokem. Při pohledu do zpětného zrcátka na nás blikají nejen stovky odškolených hodin a naježděných kilometrů po krajích České republiky, ale k naší velké radosti i celá řada spokojených účastníků a účastnic.

Jste rodičem dítěte ve věku 13 – 16 let nebo jste kariérovým poradcem na škole? Vyplňte nám prosím vy nebo vaše dítě dotazník pro výzkum na téma kariérní volby. Jste-li učitelem, budeme rádi, když se dotazník dostane k vašim žákům/studentům, např. v rámci kariérového poradenství na škole.

Před dvěma lety jsme poprvé otevřeli kurz mapování kompetencí metodou CH-Q pro odbornou veřejnost, jako jsou kariéroví poradci, učitelé a všichni ti, kteří se zabývají osobním rozvojem druhých. Klíčovou charakteristikou metody CH-Q je její sebezkušenostní rozměr, což také znamená, že si všechny aktivity zkoušíte napřed sami na sobě. A jak vlastně takové sebezkušenostní aktivity probíhají a co si z kurzu odnesete? Přečtěte si rozhovor s absolventkou CH-Q.

Když mi bylo 14, udělal s námi třídní učitel jeden test, jehož výsledek si dnes již nepamatuji. To je můj první a poslední zážitek s kariérovým poradenstvím na základní škole. Nakonec jsem vystudovala, a ačkoli dnes pracuji v úplně jiném oboru, nějak jsem si, po pár omylech a s trochou štěstí, poradila. Jako ostatně každý. Není tedy zbytečné organizovat kariérové poradenství pro děti? A patří poradenství na instituce, jako jsou školy či DDM? Neměli by se o to postarat rodiče?

Současná pozitivní psychologie pracuje s teorií duševní pohody skládající se z pěti prvků, které se na ní podílejí. Jedná se o pozitivní emoce, zaujetí činností, pozitivní vztahy, smysluplnost a úspěšný výkon. Zároveň nám říká, že to jsou naše silné stránky, díky kterým máme schopnost dostat se do stavu maximálního zaujetí, vytvořit si více pozitivních emocí, získat silnější pocitu smysluplnosti, docílit úspěchů a vytvořit si lepší vztahy s okolím.

Koučink, tj. interaktivní proces podpory rozvoje člověka, je dnes již všeobecně známý a hojně využívaný přístup. Co je ale „peer koučink“? Volný překlad může být „kolegiální koučink“ a od „běžného“ koučinku se liší hlavně v tom, kdo je v roli kouče.

Kariérové poradenství na českých školách začíná být postupně stále viditelnější. Mnoho škol se rozhodlo zapojit do krajských akčních plánů. Přibývá příležitostí k dalšímu vzdělávání, na poradenství je možné čerpat podporu z tzv. šablon. Současně ale stále častěji slýchám otázky jako „Jak vlastně má vypadat kariérové poradenství na škole?“, „Co tam patří, podle čeho máme postupovat?“ či „Jak poznáme, že ho děláme dobře?“ nebo také (dle mého názoru naprosto oprávněné) obavy: „Nemáme prostor přidávat nové aktivity.“

Kreativitou a originalitou se to v požadavcích nabídek práce jen hemží. A to jsme teprve na začátku celosvětového trendu. Podle zprávy věnované budoucnosti povolání (The Future of Jobs report 2018) poskočí kreativita na žebříčku deseti nejžádanějších kompetencí už v roce 2022 na krásné třetí místo. A bude hůř! Anebo ještě líp! Podle toho, jaký máme ke kreativitě vztah.