To pravé pro leváky

Čtvrtek, Srpen 12, 2021
Dominik Fojtík a Jana Zbořilová
13.8. slavíme mezinárodní den leváků – čili přejeme všechno nejlepší 10 % populace a věnujeme jim celý dnešní článek! Leváci to totiž v lidských dějinách neměli snadné. Až v posledních desetiletích se leváctví přestává považovat za hendikep. Čím to tedy je, že bylo v uplynulých staletích považováno leváctví za tak velký problém? A co si z toho vzít do kariérového poradenství?

Rozený nešika, obratný řečník

 

Dlouhou dobu se předpokládalo, že samo leváctví je zdravotní problém. Leváci dostali nálepku nešiky a byli přeučováni na pravou ruku. Což se samozřejmě nemohlo obejít bez komplikací, a tak se úsudek o „nešikovi/nešice“ jen prohluboval a sílil. Dnes již víme, že pravá mozková hemisféra ovládá levou část těla a levá hemisféra naopak tu pravou – čili na vině je jednoznačně náš mozek. Od 18. století se na tuto „nemoc“ snažili vědci najít lék, ale dodneška se nepotvrdilo, co přesně ji způsobuje. Naštěstí už ale víme, že se nejedná o nemoc a není nutné levorukost předělávat.

 

Proč se tedy o nešikovnosti v souvislosti s levorukostí hovoří i dnes? Stačí si vzít nůžky pro leváky (pokud jste pravák) a hned uvidíte, jak obtížné je i obyčejné stříhání papíru. 10 % populace není málo, ale pravorukých je stále drtivá většina, takže trh v nejbližší době zřejmě třeba automobily upravené pro leváky nezaplaví. Levorucí si tak musí dávat větší pozor, protože většina věcí je stále designována pro praváky.

 

Zadostiučiněním jim může být fakt, že podle průzkumu vydělávají leváci více než praváci (bohužel jen muži – vydělávají v průměru o cca 15 % více). Možná to souvisí s dalším poznatkem, ke kterému došli vědci, a to že řečové oblasti mozkové kůry mají leváci zřejmě lépe propojené než praváci. Jejich potenciál se tak skrývá v řeči a slovech.

 

Levák Bob, či chrabrý rytíř

 

Jaké asociace vás napadají se slovem levý?

 

V češtině i dalších jazycích se pod slovem „levák/levý“ neschovává pouze označení lidí píšících levačkou, ale jedná se i o vyjádření něčeho nesprávného, nekalosti – tzv. „levoty“. Například v Číně byla v historii levá strana považována za zlou, a být levákem bylo považováno za zločin. V arabské kultuře se levá ruka považuje za nečistou (což má svůj historický – toaletní – kontext, který si dokážete domyslet). Jenže při dobývání hradů ve středověku měli levorucí rytíři výhodu, neboť mnoho schodišť byla pravotočivých. A třeba Inkové leváky uctívali. Možná tak jako my uctíváme dnes některé z těchto slavných leváků: Leonardo da Vinci, Franz Kafka, Oprah Winfrey, Wolfgang A. Mozart, Charles Chaplin, Josef Lada, Napoleon Bonaparte, Jimi Hendrix ad.

 

Nic není černobíle

 

Předsudky nevedou k ničemu dobrému. Být dopředu přesvědčený o tom, že je někdo hloupý na základě toho, že je levák, se nám může zdát v dnešní době úsměvné. Přesto je to stále aktuální. Možná se tak již nechováme k levákům, ale mnohdy podobné předsudky máme například u dětí pocházejících ze znevýhodněných rodin či u cizinců. Slepě věříme zažitým „pravdám“, které vstupují i do poradenství a ovlivňují ho. Tyto skryté „pravdy“ často nevidíme, neboť je považujeme za tolik přirozené. Vyzkoušejte práci s kritickou reflexí, ta má velký potenciál posvítit na skrytá místa naší mysli.