info@ekskurzy.cz
Článek byl vydaný v časopise Školní poradenství v praxi 6/2017.
Trh práce 21. století představuje nové výzvy pro (budoucí) zaměstnance. Kromě kvalifikovaných odborníků zaměstnavatelé očekávají ještě další kompetence, jako je schopnost kooperace, flexibilita či kreativní přístup - bez toho již v dnešní globální konkurenci obstát nelze. Aby toho nebylo málo, až budou dnešní děti vstupovat do svého prvního zaměstnání, dá se předpokládat, že trh práce bude ještě turbulentnější, než je v současné době. Podle Světového ekonomického fóra přibližně 65% současných žáků základních škol bude vykonávat povolání, která dnes ještě neexistují. A je velmi pravděpodobné, že několikrát za život změní nejen zaměstnavatele, ale i obor. Nakolik se jim podaří v této situaci obstát - bude záležet na jejich schopnosti předvídat změny, jít jim proaktivně naproti a umět rozpoznat, zda je daná příležitost v souladu s jejich osobností. Neméně důležité je, aby dnešní žáci pochopili, že svůj život mají ve svých rukách a naučili se za něj přijmout zodpovědnost. A také na tom, že pochopí, že svůj život mají ve svých rukách a že je nezbytné jít změnám proaktivně naproti a dokázat rozpoznat, zda je daná příležitost v souladu s osobnostními předpoklady. Jinými slovy - sebepoznání, práce se změnou či schopnost činit rozhodnutí jsou jedny z pilířů moderního kariérového poradenství.
Proto jsme mohli v mnoha zemích Evropy zaznamenat odklon od kariérového poradenství ve smyslu jednorázové podpory při výběru budoucí školy či povolání směrem ke “kariérovému vzdělávání”. Kariérové poradenství má mnohem širší záběr, kromě zmíněné podpory s výběrem sem patří dlouhodobý a systematický rozvoj kompetencí, které pomohou žákům a studentům řídit si 
svou profesní a vzdělávací dráhu celoživotně.
Můžeme s tím začít již na prvním stupni, ačkoli tou dobou děti většinou ještě netrápí, co si vyplní do přihlášky. To neznamená, že je nemá smysl tím “zatěžovat”. Zodpovědné rozhodnutí o vlastní budoucnosti totiž jen tak z nebe nespadne. Proto můžeme již mladší děti postupně navádět k tomu, aby dokázaly přemýšlet o svých kvalitách a současně je dávaly do souvislostí s realitou pracovního trhu.
Můžeme začít tím, že za obvyklou otázkou “čím chceš být?” bude následovat další série otázek, jako např. “Proč? Co tě na tom láká? Jaká je tvoje představa o tom, co XXX dělá? Co podle tebe musí umět dobrý xxx?” atd.
Děti nemají o světě povolání většinou reálnou představu. Nemůžeme se jim divit, řada z nich vídá tatínka nebo maminku sedět u počítač, ale co jejich povolání opravdu obnáší většinou nevědí. A povolání, která jsou mimo rodinu mají zřídka možnost vidět z blízka.
Jedna z cest, která jim může pomoci, vede přes tzv. zkušenostní učení. V rámci kariérového poradenství na školách jim můžeme pomoci rozšířit obzoru, podpořit je v experimentování, umožnit jim zážitky a následně tyto zážitky reflektovat a nové poznatky konfrontovat s vlastní životní cestou.
Jak to může vypadat v praxi?
Projekt, který vám chceme představit, se jmenoval Cesta knihy a vznikl díky spolupráci EKS a ZŠ Londýnská Praha. EKS je vzdělávací organizace, která poskytuje kariérové poradenství a současně podporuje vzdělávání kariérových poradců. Kromě odborných kurzů pravidelně publikujeme odborné publikace. Příprava té nejnovější se současně stala projektem kariérového poradenství pro žáky šestých ročníků základní školy. Primárním cílem bylo vytvořit moderní a čtivou inspirativní publikaci pro začínající i zkušené kariérové poradce. Na tvorbu publikace navázal školní dlouhodobý projekt Cesta knihy.
Nespokojili jsme se totiž s tím, že „jen“ vytvoříme novou publikaci, ale pokusili jsme se vtáhnout děti přímo do procesu. Nešlo o hraní si na povolání, ale o spoluúčast na reálném produktu. Děti byly seznámeny s knihou a věděly, že přispívají do odborné publikace. Navíc si vyzkoušely i další činnosti, které s tvorbou knih souvisí.
Záměrně jsme zvolili variantu seznamování s povoláními, která všechny spojuje jedno téma. To se liší od obvyklého přístupu, kdy se děti seznamují s pestrou škálou povolání, ovšem zpravidla vidí jen to „nejviditelnější“ povolání na daném pracovišti (např. při návštěvě mateřské školky vidí práci učitelek, ale již si nemusí všimnout, kdo je tzv. v zákulisí – jako např. účetní, kuchařka atd.). My jsme v tomto projektu chtěli ukázat, že zajímá-li se někdo o konkrétní téma (v tomto případě knihy, a láká jej se na jejich tvorbě podílet), nemusí nutně být hned spisovatel či ilustrátor. Stejně tak se v knižním prostředí může uplatnit obchodník, korektor, sazeč, vedoucí týmu či tiskař. A protože každá tato profese vyžaduje jiné kompetence i styl práce, mo
hly si tak děti samy odpovědět na otázku, v čem tkví jejich silné stránky a co jim vyhovuje více.
Na realizaci projektu vyčlenili třídní učitelé několik vyučovacích hodin a někteří učitelé se projektu aktivně zúčastnili. Některé činnosti se uskutečnily také díky zapojení rodičů. Část projektu proběhla přímo v budově školy, kdy si děti na několika workshopech v malých skupinkách vyzkoušely hravou formou činnosti, které spadají do praxe profese překladatele, editora či spisovatele a korektora (3 stanoviště, na kterých se děti postupně vystřídaly během jednoho pracovního dne). Další část projektu se realizovala přímo v terénu díky zapojení rodičů, jako např. návštěva tiskárny, grafického studia či ilustrátorské dílny. Žáci nahlédli do zákulisí celého procesu a mohli si udělat konkrétnější představu o tom, jak komplexní je tvorba jednoho produktu, kolik rozmanitých profesí se točí kolem jedné knihy a že každá z těchto profesí je velmi důležitá. Po každé aktivitě následovala reflexe zaměřená nejen na konkrétní povolání, ale i na sebepoznání (jaký styl práce mi vyhovuje – pracuji raději v týmu nebo sám/a, jaká role v týmu mi nejlépe vyhovuje, jsem ten/ta, který raději tvoří nebo mi více vyhovuje jiný typ práce, o čem bych se chtěl/a dozvědět více atd. – vše bylo přeformulováno do jazyka srozumitelného dětem). Reflexi vedli učitelé nebo kariérová poradkyně, formou rozhovoru i jednoduchého pracovního listu, který pro projekt ztvárnila grafička, která je současně maminkou jedné ze zapojených žaček. Děti tak reflektovaly nejen „obsah“ (baví mě editovat texty?), ale i „proces“ (co konkrétně mě na činnosti bavilo, kde ještě mohu toto zažít? atd).
Činnosti, které žáci dělali, nebyly samoúčelné pro projekt, ale posloužily i jako součást vzdělávacího procesu (týká se zejména předmětů českého jazyka, estetické výchovy a angličtiny, ale i fyziky či přírodopisu - protože editorské práce děti zkoušely na reálných učebních textech). Texty do knihy, které žáci psali, byly také součástí vzdělávacího plánu v rámci výuky českého jazyka.
Dětem zapojeným do přidruženého projektu Cesta knihy pomohla rozšířit jejich představy o realitě světa práce, nové možnosti a inspiraci. Díky reflexi i projektové práci si žáci rovněž rozvinuli CMS (zejména kompetence týkající se sebeřízení, sebepoznání). Zapojení pedagogové se seznámili s principy kariérového poradenství a osvojili si nové dovednosti.
Největší přínos spatřujeme v tom, že aktivita přináší inspiraci ostatním základním i středním školám, popř. organizacím, které se kariérovým poradenstvím pro mladé zabývají. Téma „vyrábíme knihu a přizveme děti jako rovnocenné partnery“ lze velmi snadno transformovat na libovolnou jinou činnost, na které se také mohou děti podílet, vzdělávat a přemýšlet nad svým budoucím uplatněním ve světě práce.
Za zapojení dětí do metodik kariérového poradenství získala EKS hlavní cenu v soutěži Národní cena kariérového poradenství 2017.
Pokud chcete vědět, jak aplikovat kariérové vzdělávání u vás ve škole, přihlaste se na některý z našich akreditovaných kurzů pro školy v rámci DVPP.