Cílem projektu je v budoucnu nabídnout ucelené školení kariérovým poradcům a poradkyním pracujícím na školách, a to v délce 250 výukových hodin. Všichni účastníci mají za sebou 60 hodin výuky v přípravné fázi projektu, na kterou navázala spolupráce s některými z nich přímo na tvorbě vzdělávacího programu. Jednu takovou účastnici představuje i paní Marcela Salátová.
EKS: Jak jste vnímala kariérové poradenství, když jste vstupovala do projektu (tj. než jste se zúčastnila kurzu)?
MS: Dříve jsem kariérové poradenství (dále jen „KP“) vnímala spíše jako práci výchovného poradce především ve vyšších ročnících 2. stupně. U mě konkrétně tuto práci doplňovalo mé působení v předmětu Volba povolání v 8. a 9. ročníku. Za důležité v této oblasti považuji i vyjasněné působení rodiny žáka.
EKS: Co pro vás KP znamená dnes?
MS: Projekt mi doslova otevřel oči! Všímám si nyní propojenosti KP nejenom v rámci jednotlivých předmětů, ale také v rámci jednotlivých stupňů škol. Uvědomila jsem si, jak je důležité začít s KP již v MŠ, dále navázat na 1. stupni ZŠ a pokračovat takto až na VŠ. I ve vyšších ročnících se totiž může stát, že student profesně váhá. Zjištění, že profesní cesta nebyla zvolena vhodně, může přijít prakticky kdykoli. Člověk může tuto situaci řešit i v padesáti letech. Proto by k řešení této situace měl mít potřebné nástroje, které mu KP dokáže nabídnout. Tyto nástroje by měl umět použít ve svůj prospěch a současně si být vědom vlastní zodpovědnosti za celý proces. Možná právě tohle je nejdůležitější, aby poradce předal nástroje a dovedl člověka k vlastní plné zodpovědnosti.
EKS: Když se ohlédnete zpět, co vám projekt (kurz) přinesl, v čem vnímáte posun?
MS: Posun nastal především v komplexním vnímání KP. Současně se dostavila i určitá úleva. Na kurzu KP jsem zjistila, že nenesu zodpovědnost za rozhodnutí konkrétního člověka. Možná mě přesně tohle tížilo. Na druhou stranu se mi odhalila široká škála možností, jak pracovat s jednotlivcem i skupinou v rámci KP. Vím, jak vést, nabádat, směřovat, otevírat možnosti a opravdu pomáhat. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že to v praxi funguje. Moji žáci vycítili, že je k profesní volbě vedu nenásilně, že jim nic nenutím, nikam je netlačím, pomáhám jim a rozvíjím jejich potenciál. Obrovská úleva a pocit smysluplnosti na obou stranách.
EKS: Co vás překvapilo?
MS: Nejvíc mě překvapila již zmiňovaná úleva, která se dostavila společně s pocitem smysluplnosti a propojenosti. V zaměstnání trávíme v průměru třetinu veškerého našeho času, proto je tato oblast života tak důležitá, uvědomila jsem si.
EKS: Co byste vzkázala ostatním učitelům, kteří s KP začínají (či váhají, zda s ním začít)?
MS: Budoucím kariérovým poradcům bych vzkázala, aby si to vše zkusili představit – myslím tím ten neskutečný dosah KP. Jestli někde ve skrytu duše mají potřebu a chuť svým žákům nebo klientům přirozeně pomáhat, ať se do KP bez váhání pustí. Čeká je podle mě neskutečná jízda, při které budou objevovat možnosti a třeba i svůj vlastní potenciál. Krásně vše zapadne do celku, který je stále otevřený, plný kreativity, možností a směřující ke spokojenosti a štěstí člověka. A to opravdu stojí za to!
TIP: Uvažujete o tom, jak realizovat kariérové poradenství na vaší škole? Pomůžeme vám! Více zde.