Blog

Umění naslouchat druhým je dnes poměrně vzácná dovednost. Naše doba je zrychlená, extrovertně zaměřená, a učí nás mluvit, mluvit a mluvit. Na naslouchání pak nezbývá čas a prostor, je to taková opomíjená a přehlížená popelka. A to přesto, že se jedná o jednu ze základních složek mezilidské komunikace.

Jste rodičem dítěte ve věku 13 – 16 let nebo jste kariérovým poradcem na škole? Vyplňte nám prosím vy nebo vaše dítě dotazník pro výzkum na téma kariérní volby. Jste-li učitelem, budeme rádi, když se dotazník dostane k vašim žákům/studentům, např. v rámci kariérového poradenství na škole.

Před dvěma lety jsme poprvé otevřeli kurz mapování kompetencí metodou CH-Q pro odbornou veřejnost, jako jsou kariéroví poradci, učitelé a všichni ti, kteří se zabývají osobním rozvojem druhých. Klíčovou charakteristikou metody CH-Q je její sebezkušenostní rozměr, což také znamená, že si všechny aktivity zkoušíte napřed sami na sobě. A jak vlastně takové sebezkušenostní aktivity probíhají a co si z kurzu odnesete? Přečtěte si rozhovor s absolventkou CH-Q.

Stává se to asi každému z nás. Někdy nás prostě ostatní naštvou. Dokážete si vybavit, co vás v komunikaci s druhými dokáže pořádně rozzlobit? Častým startérem vyhrocených konfliktů je nekonkrétní, emočně podbarvená výtka či kritika, např. „Tvůj nápad je úplný nesmysl.“ V rodinném prostředí pak pro odpálení rozbušky někdy stačí i nevinná věta typu „Hlavně nezapomeň koupit ty letenky“. A jak tedy v podobných situacích reagovat a udržet vášně na uzdě?

Když mi bylo 14, udělal s námi třídní učitel jeden test, jehož výsledek si dnes již nepamatuji. To je můj první a poslední zážitek s kariérovým poradenstvím na základní škole. Nakonec jsem vystudovala, a ačkoli dnes pracuji v úplně jiném oboru, nějak jsem si, po pár omylech a s trochou štěstí, poradila. Jako ostatně každý. Není tedy zbytečné organizovat kariérové poradenství pro děti? A patří poradenství na instituce, jako jsou školy či DDM? Neměli by se o to postarat rodiče?

Která škola je pro vaše dítě nejvhodnější? Nikdy neexistuje jen jediné řešení. Pro každého je tu více alternativ. Ale jak poznat, zda alternativy, o kterých vaše dítě uvažuje, jsou vůbec vhodné? Připravili jsme kurz sestávající z 5 setkání, na kterém pomůžeme vašim dětem získat jasnější obraz o budoucích profesních možnostech.

Současná pozitivní psychologie pracuje s teorií duševní pohody skládající se z pěti prvků, které se na ní podílejí. Jedná se o pozitivní emoce, zaujetí činností, pozitivní vztahy, smysluplnost a úspěšný výkon. Zároveň nám říká, že to jsou naše silné stránky, díky kterým máme schopnost dostat se do stavu maximálního zaujetí, vytvořit si více pozitivních emocí, získat silnější pocitu smysluplnosti, docílit úspěchů a vytvořit si lepší vztahy s okolím.

Koučink, tj. interaktivní proces podpory rozvoje člověka, je dnes již všeobecně známý a hojně využívaný přístup. Co je ale „peer koučink“? Volný překlad může být „kolegiální koučink“ a od „běžného“ koučinku se liší hlavně v tom, kdo je v roli kouče.

Kariérové poradenství na českých školách začíná být postupně stále viditelnější. Mnoho škol se rozhodlo zapojit do krajských akčních plánů. Přibývá příležitostí k dalšímu vzdělávání, na poradenství je možné čerpat podporu z tzv. šablon. Současně ale stále častěji slýchám otázky jako „Jak vlastně má vypadat kariérové poradenství na škole?“, „Co tam patří, podle čeho máme postupovat?“ či „Jak poznáme, že ho děláme dobře?“ nebo také (dle mého názoru naprosto oprávněné) obavy: „Nemáme prostor přidávat nové aktivity.“

Kreativitou a originalitou se to v požadavcích nabídek práce jen hemží. A to jsme teprve na začátku celosvětového trendu. Podle zprávy věnované budoucnosti povolání (The Future of Jobs report 2018) poskočí kreativita na žebříčku deseti nejžádanějších kompetencí už v roce 2022 na krásné třetí místo. A bude hůř! Anebo ještě líp! Podle toho, jaký máme ke kreativitě vztah.