Shánění dárků, pečení cukroví, úklid. A také vánoční večírky, dokončování projektů před koncem roku a samozřejmě rodinná setkání… Když se k tomu přidají naše očekávání, že Vánoce by měly být časem, kdy se na sebe všichni usmíváme a s radostí zpíváme koledy, je to celkem pořádná dávka stresových hormonů, které se nám jen při vyslovení slova Vánoce vyplaví. Není proto divu, že nemalé procento lidí Vánoce přímo nesnáší. Ale jde to i jinak? Jednou z možností jak vnést do Vánoc pocit radosti, vděčnosti a sounáležitosti je rituál, který vychází z konceptu Lesní mysli.
Lesní mysl je koncept pocházející z Finska, který staví na léčivých účincích lesa a přírody. Opírá se o nejnovější vědecké výzkumy o vlivu přírody na člověka a inspiruje se i psychologií, terapií a koučováním. Lesní mysl není jen teorie, ale především praxe sestávající z krátkých (nefyzických) cvičení, která nám pomáhají snižovat stres, získávat nadhled, prohlubovat schopnost soustředění a bytí v přítomnosti. Tato celkem nenáročná cvičení nás mohou trénovat i ve schopnosti nacházet v životě to dobré, i v umění vidět svou vlastní hodnotu. Zkrátka ve všem, co moderní člověk potřebuje jako sůl.
Jedno z nejznámějších cvičení Lesní mysli nese název Strom vděčnosti, které se zaměřuje na umění hledat to dobré. A jak takový strom najít? Stačí vyrazit do parku nebo do lesa a vybrat si strom, který vás něčím zaujme. Ať už svým tvarem, svou velikostí, barevností nebo třeba vůní. Chvilku se u něj zastavte a pozorujte ho. Jak vypadá, jak je urostlý… Vnímejte strukturu jeho kůry, jaká je na dotek… Kolik už toho asi pamatuje. Po té se postavte tak, abyste viděli strom celý. Zavnímejte svůj dech a vybavte si svůj den. Za co všechno můžete být tento den vděční? Věnujte pozornost tzv. velkým věcem, ale i úplným drobnostem. Kolikrát si až zpětně uvědomíme, co všechno jsme brali jako samozřejmost.
Sledujte, jak se vám postupně začnou v mysli vynořovat věci, situace, lidé…, za které můžete být vděční. V ten moment si začněte hrát s představou, že vaše myšlenky vděčnosti jsou jako ozdoby, které postupně zavěšujete na jednotlivé větve stromu. Co větev, to jedna myšlenka vděčnosti. Sledujte při tom, co se děje s vašimi myšlenkami. Jak se mění vaše pocity a co se odehrává ve vašem těle. A nechte svou fantazii, ať se klidně rozletí. Můžete si třeba představovat, že vaše myšlenky jsou malá světýlka nebo prskavky, kterými postupně rozsvěcujete strom. Anebo cokoliv jiného, co vás napadne.
Toto cvičení je dobré opakovat. Ke “svému” stromu se vracejte alespoň jednou týdně, samozřejmě pokud to jde 🙂 Nebo si najděte vícero stromů, které takto jedenkrát týdně ozdobíte. A nejlépe, když si z tohoto cvičení vytvoříte svůj malý rituál, kdy si v kolotoči událostí věnujete chvilku pro sebe. Období Vánoc k tomu přímo vybízí. A když už jsme znovu zmínili Vánoce, je tu ještě jeden tip.
Až budete zdobit vánoční stromeček, zkuste svou vděčnost symbolicky vložit do každé ozdobičky, kterou na strom pověsíte. A neomezujte se ve svých myšlenkách pouze na ten daný den, promítněte si celý svůj život. Za co všechno můžete být vděční? Budete-li chtít, můžete do tohoto rituálu zapojit i ostatní, se kterými stromek zdobíte. Kdykoliv se pak na něj podíváte, připomente si s každou jeho ozdobou, co všechno ve svém životě “máte”, z čeho a čemu se můžete těšit. A stejně tak i vaši blízcí. Takové Vánoce pak mohou být opravdu bohaté, nezávisle na množství dárků. A má to ještě jednu výhodu. Nastanou-li o svátcích náročnější okamžiky, což je statisticky velmi pravděpodobné, 🙂 můžete se zahledět na svůj vánoční stromeček, v klidu začít počítat své ozdoby vděčnosti a zjistit, že situace není tak zlá, jak se může na první pohled zdát.
Krásné Vánoce vám přeje tým EKS
